Strategia Rozwoju Gminy i Miasta Gryfów ¦laski na lata 2014 – 2020


Kwisonalia Greiffenberg Kolej Dolno¶l±ska


















































Język Czeski

Informace o obci

Oficiální název     Gmina Gryfów ¦l±ski


Statistické údaje

Město:               Gryfów ¦l±ski

Počet částí:        7

Části obce:                                                    

Krzewie Wielkie, Młyńsko, Proszówka, Rz±siny, Ubocze, Wieża a Wolbromów.


Katastrální výměra: 6661 ha

Správní charakter: městsko-vesnická obec

Počet obyvatel: dle stavu ke dni 1.01.2013 – 10.046

Počet ekonomických subjektů: dle stavu ke dni 1.01.2013 – 865


Poąta: Poczta Polska – poątovní úřad (Urz±d Pocztowy)

ul. Kolejowa 43, 59-620 Gryfów ¦l±ski, tel. +48 75 78-13-221

Agencja Pocztowa, ul. Rynek 11,59-620 Gryfów ¦l±ski, tel./fax +48 75 78-12-477

Zdravotnické zařízení: ano, 3 zdravotnická střediska w Gryfowě ¦l±ském

Przychodnia Rejonowa, ul. Rzeczna 24, tel. +48 75 78-13-488

Przychodnia Promyk, ul. Gliniana 19, tel. +48 75 78-11-138


Wielospecjalistyczna Przychodnia Zdrowia,

ul. Malownicza 1, tel. +48 75 64-09-900      

©kola: ano, Základní ąkola v Gryfowě ¦l±ském,

Základní ąkola Ubocze, Základní ąkola Rz±siny, Gimnazjum (Z© třídy 7-9) v Gryfowě ¦l±ském, Integrovaná střední ąkola vąeobecně vzdělávací a odborná (Zespół Szkół Ogólnokształc±cych i Zawodowych)

Kulturní instituce: ano, Veřejná knihovna v Gryfowě ¦l±ském, včetně 2 poboček v Uboczu a Rz±sinách,

Městské a obecní kulturní středisko (Miejsko-Gminny O¶rodek Kultury) v Gryfowě ¦laském

Sportovní infrastruktura: ano, Sportovní stadion, fotbalové hřiątě “Orlik“, hřiątě Matusewicz, sportovní hala při Základní ąkole v Gryfowě ¦l±ském,


Vodovod: ano

Plynofikace: ano

Kanalizace (ČOV): ano


Partnerská města: Raspenava – Česká republika

Bischofswerda – Německo

Gryfice – Polsko (Západopomořanské vojvodství)




Obecní úřad, kontakty

Obecní úřad

Adresa:                     ul. Rynek 1, 59-620 Gryfów ¦l±ski

Telefon:                    +48 75 7813552

E-mail:                      sekretariat@gryfow.pl

IČO :                        230821635

Bankovní spojení :       PKO BP SA 77 1020 2124 0000 8402 0011 0106

Úřední hodiny:            pondělí  8:00 – 17:00 
                               úterý – čtvrtek  7:30 – 15:30 
                               pátek 7:30 – 14:30


Starosta:                    OLGIERD PONI¬NIK

Telefon:                    +48 75 7813495

e-mail:                      burmistrzgryfowa@o2.pl


Ekonom obce :          ANNA JANKOWSKA

Telefon:                    +48 75 7811262

e-mail:                      skarbnik@gryfow.pl


Tajemník obce :          JERZY ANDRZEJCZAK

Telefon:                    +48 75 7811263

e-mail:                      sekretariat@gryfow.pl

 

Zastupitelstvo obce Gryfów ¦l±ski

Skrzypek Robert: Předseda

Mikos Witold: Místopředseda

Stępiński Jarosław: Místopředseda

Cena Tadeusz

Cichoń Arkadiusz

Ciupa Edward

Gałucha Wilhelm

Guzik Józef

Guzy Jerzy

Maga Urszula

Raubo Bożena

Sawczak Stanisław

Sidorenko Edward

Wilas Marta

Wilk Tomasz


Komise pro rozvoj města a veřejný pořádek

Předseda: Tadeusz Cena

Zástupce: Wilhelm Gałucha

Členové: Józef Guzik, Jarosław Stępiński, Tomasz Wilk


Revizní komise

Předseda: Maga Urszula

Zástupce: Arkadiusz Cichoń

Členové: Jerzy Guzy


Komise pro rozvoj venkova, zemědělství a ľivotní prostředí

Předseda: Edward Sidorenko

Zástupce: Edward Ciupa

Členové: Jerzy Guzy, Witold Mikos


Rozpočtová komise

Předseda: Bożena Raubo

Členové: Stanisław Sawczak, Robert Skrzypek, Marta Wilas

Historie obce

Nelze spolehlivě stanovit přesné datum vzniku města, protoľe se nedochovaly ľádné věrohodné dokumenty s těmito údaji. V roce 1242 měl Boleslav Rogatka udělit Gryfowu městská práva dle západního vzoru. Důleľitým datem v historii města je 23. srpen roku 1354, kdy Bolko II. – kníľe svidnicko – javorský udělil městu řadu práv, připravených dle práva lvoveckého.

Městská práva zcela zásadně zvýąila důleľitost Gryfowa a přispěla k rychlému růstu blahobytu a významu města. Patnácté století přineslo řadu ľivelných pohrom v podobě bouří, povodní, epidemií, sucha a poľárů. Husitské války, které trvaly s přestávkami od roku 1427 do roku 1431, se rovněľ přičinily k mnoha zpustoąením.

16. století je pro Gryfów, stejně jako pro celé Slezsko, obdobím klidu a prosperity. Vzkvétající roząířené město se stalo významně zajímavé pro řemeslníky různých oborů. Zájmy města dokonce překračovaly jeho hranice. Nejdůleľitějąím faktorem pro rozvoj města byl v případě Gryfowa obchod. Starosta Mateusz Rothe v roce 1555 navázal obchodní kontakty mj. s Holandskem, Augsburgem a Lipskem a ty přináąely stále větąí obrat.

Z tohoto období pochází unikátní hrobní kaple Schaffgotschů, majitelů hradu Gryf a okolních vesnic, kdy v letech 1584-85 zemřelo pět přísluąníků tohoto rodu. Kaple se nachází ve farním kostele.

V polovině 17. století jiľ registrujeme 26 obchodních domů, jeľ uzavíraly významné obchody jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Vznik manufaktur v roce 1764 transformuje drobnou domáckou produkci na organizovanějąí formy. Podniky zahájily výrobu lněného damaąku a látek. Období napoleonských válek nezpůsobilo městu větąí ztráty, i kdyľ nepochybně procházející vojska potrápila občany, to kdyľ jim ukládala povinnost ubytovat a nasytit vojáky. Stejně tak i přes významné potyčky během Jara národů (revoluce v roce 1848), které trvaly do poloviny 19. století, význam Gryfowa jako průmyslového centra neklesal. V roce 1865 Gryfów získal ľelezniční spojení s Jelení Horou, Lwówkem, ¦wieradowem a Zhořelcem, a také telegrafní spojení. V té době nejmodernějąí telefonní centrála firmy „SIEMENS” byla nainstalována v roce 1927 (v roce 1996 byla nahrazena posledním modelem firmy ITT).

V době hyperinflace od roku 1919 do roku 1924 Městská spořitelna (Miejska Kasa Oszczędno¶ci) vydávala gryfowské mince a náhradní bankovky. Po poľáru radniční věľe v roce 1929 se změnil její exteriér. Pouľita při stavbě a dodnes dochovaná ľelezobetonová konstrukce byla jednou z prvních tohoto typu na Dolním Slezsku.

V roce 1996 obec přijala historické barvy (modro-ľluté) Horní Luľice, jejíľ východní hranice začínala na řece Kwisa.



Zajímavosti

1. Farní kostel sv. Hedviky – Gryfów ¦l±ski , nám. Plac Ko¶cielny

Kostel sv. Hedviky je pozdně gotická stavba ze 14. /16. století. 

V samotném kostele je pozoruhodná hrobní kapli rodiny Schaffgotschů z roku 1545. V kapli  se nachází epitaf rodu vytesaný z pískovce, který představuje postavy zemřelých v ľivotní velikosti. Nad nimi tabulky, na nichľ jsou nápisy z Bible a latinské inskripce týkající se zemřelých. Kromě toho epitafy zdobí basreliéfy umučení a ukřiľování Krista. Jsou polychromované a pozlacené. Na podzim roku 2010 byla dokončena rekonstrukce, a tak ji můľeme obdivovat v celé její kráse.

Daląími zajímavými prvky v interiéru jsou:

  • dřevěný skříňový oltář z roku 1606, který zhotovil saský mistr Pavel Mayer, nesmírně zajímavý, protoľe na vnějąí straně oltáře jsou namalovány výjevy ze ľivota Nejsvětějąí Panny Marie a Krista, zatímco po jeho otevření můľeme obdivovat basreliéfy související s umučením a smrtí Krista. Oltář je zamykán v době adventu a vánočních svátků, jinak je otevřen.
  • kazatelna z 1729
  • varhany ze 17. století,
  • křtitelnice z roku 1578,
  • boční oltáře ze 17. a 18. století,
  • sgrafitová výzdoba na stropě hlavní lodi.

Denně od 9:00 do 17:00 hodin je moľné si prohlédnout kapli přes zamříľované dveře, a to kdyľ do kostela vejdeme bočním vchodem z jiľní strany. Pokud vstoupíme hlavním vchodem, uvidíme hlavní loď s oltářem.

 

2. Hřbitovní kostel sv. Vavřince – Gryfów ¦l±ski, ul. Lubańska

Kostel pochází z 15. století. V severní zdi jsou vezděny a poblíľ ní volně stojí manýristické, barokní a rokokové náhrobky.

 

3. Radnice – Gryfów ¦l±ski, nám. Rynek 1 

Radnice, symbol městské správy, stojí uprostřed náměstí.

Z původní okázalé budovy zůstalo pouze několik kleneb, masivní mansardová střecha a pár detailů.

Nejzajímavějąím detailem je kamenná deska, který byla vytesána u příleľitosti postavení věľe starostou Steudnerem v roce 1624. Uprostřed pamětní desky je umístěn erb města,  znázorňující rytíře ve zbroji stojícího proto Gryfovi. Nad deskou je renesanční kamenné okno zakryté hustou mříľí. Zde kdysi bývala městská ąatlava.

Pozoruhodný je rovněľ horní fragment desky, která je vezděná do severní zdi a která je datována rokem 1777, s iniciály 'IGHB'. Zbývající část kamenné desky se nedochovala. V roce 1929 shořela radniční věľ. Při stavbě nové věľe byla pouľita ľelezobetonová konstrukce, která byla jednou z prvních tohoto typu v Dolním Slezsku. Na severní stěně se nachází deska odhalena v roce 1982 a věnována polským vojákům padlým na frontách 2. světové války a daląím účastníkům odboje. V současné době v budově radnice sídlí: Obecní a Městský úřad Gryfowa ¦l±ského, matrika (Urz±d stanu Cywilnego), Zastupitelstvo obce Gryfów ¦l±ski a Městská policie (Straż Miejska).


4. Domy na náměstí – Gryfów ¦l±ski, náměstí Rynek

Renesanční a barokní domy. Gryfowské měą»anské domy jsou zděné stavby z lomeného kamene, které jsou obvykle uľąí ątítovou stěnou obráceny do ulice a vzhledem k omezené ąířce fasády jsou rozestavěny několika trakty dovnitř parcely. První domy tvořily podloubí.

Dům č.p. 33 (Turistické informační a propagační centrum Jizerského podhůří / Centrum Informacji Turystycznej i Promocji Pogórza Izerskiego)

www.cit.gryfow.pl
Turistické informační centrum se nachází v historickém domě kupeckého rodu Kluge. Nad vchodem do domu je v portálu umístěna deska, která informuje, ľe zde byl v srpnu roku 1875 ubytován generál-polní marąál pruského vojska Helmut Karl Bernard von Moltke (1800-1891) a jeho ątáb. Interiéry s barokní výzdobou, mj. stropní mlaba znázorňující bohyni Fortunu.


5. Zbytky městských hradeb  – Gryfów ¦l±ski

Obranné zdi, které obklopují město, vznikly kolem roku 1300 na popud kníľete Bolka I. Svidnického.

 

6. Pomník na počest 63 Rusů – Gryfów ¦l±ski

Pomník se nachází na místním hřbitově poblíľ hřbitovního kostela. Byl postaven k uctění památky 63 Rusů, kteří padli v boji o město s francouzskými vojsky v roce 1813. Pomník je z kamene. Tvoří jej polokoule umístěné na kvádru. Boční stěny kvádru pokrývají nápisy, čelní stěnu zdobí vojenské insignie.


7. Kaąna – Gryfów ¦l±ski, nám. Rynek

Na památku toho, ľe ve městě byl v roce 1905 zaveden vodovod, byla v roce 1908 postavena kamenná socha s kaąnou. Zhotovil ji berlínský umělec Arnold Künne.


8. Hrad Gryf – Proszówka (obec Gryfów ¦l±ski)

V jiľní části vesnice, na čedičovém kopci s vynikajícími obrannými vlastnosti, v nadmořské výące zhruba 462 m n.m. se tyčí zřícenina hradu Gryf.

 

9. Kaple sv. Anny (Leopoldova kaple) – Proszówka (obec Gryfów ¦l±ski)

Kaple pochází z roku 1657. Na kopci, na kterém kaple stojí, bývala vycházková alej. Podle legendy zde měla manľelka Christopha Leopolda von Schaffgotsche, Anna, ztratit během procházky snubní prsten. Kdyľ byl prsten nalezen, byla na tomto místě postavena kaple. V roce 1666 byla vysvěcena vratislavským biskupem.

 

10. Hrad Podskale – Rz±siny (obec Gryfów ¦l±ski) 

Nachází se zde zřícenina rytířského hradu Podskale. Byl postaven z kamene na skalnatém kopci, pravděpodobně ve 14. století. Ve století patnáctém byl majetkem Christopha von Talkenberga. V roce 1479 byl hrad dobyt a zničen vojsky uherského krále a slezských a luľických měą»anů. Do dneąní doby se dochovaly fragmenty věľe a zdí postavených z tesaných kamenných bloků.

 

11. Zámek - Wolbromów  (obec Gryfów ¦l±ski)
Zámek s anglickým parkem z 19. století.

12. Filiální kostel Jana Nepomuckého – Wolbromów (obec Gryfów ¦l.)
 Kostel ze 16. – 18. století.

13. Kostel Navątívení Panny Marie – Ubocze (obec Gryfów ¦l±ski )

Kostel z 2 pol. 16. století s dochovaným dřevěným stropem, renesančním dřevěným oltářem z roku 1623, kazatelnou z roku 1589 a epitafy.


14. Kostel Matky Boľí Ostrobramské – Rz±siny (obec Gryfów ¦l.)

Kostel pochází z 1. pol. 18. století. Byl restaurován v letech 1974-76. Nachází se v něm krásná křtitelnice z pol. 16. století s pozdně gotickými a raně renesančními rysy, tři bohatě zdobené pozdně gotické oltářní triptychy (1410, 15. a 15./16. st.) a renesanční kazatelna (1584). Na stěnách jsou umístěny zajímavé renesanční epitafy, včetně dřevěných.

 

15. Kostel – Rz±siny (obec Gryfów ¦l±ski)

Zřícenina gotického kostela ze 14. – 15. století. V roce 1972 kostel shořel. Z původně bohatého renesančního interiéru se zachránilo pouze přístěnné kamenné sanktuárium z pozdního období gotiky.

Vedle je renesanční fara ze 2. pol. 16. století, která byla částečně přestavěna v roce 1710.

 

16. Zámek – Rz±siny (gmina Gryfów ¦l±ski )

Postavený ve 2. pol. 16. století, výrazně změněn na přelomu 19. a 20. století. Jedná se o třípodlaľní budovu s rizalitem na ose a valbovou střechou. Dochovaly se renesanční rámy oken a dveří a dále klenby několika sálů v přízemí.

 

Gryfów ¦l±ski se můľe pochlubit několika skvělými gastronomickými zařízeními:

Pizzerie „La Storia”

ul. Wojska Polskiego27, 59-620 Gryfów ¦l±ski, tel. +48 75 78-11-193

www.lastoria.eu

Restaurace-Pizzerie „Trevi”

ul. Rynek 14, 59-620 Gryfów ¦l±ski, tel. +48 75 78-14-222, www.restauracjatrevi.pl

Pizzerie „Pasja”

ul. Kolejowa 25, 59-620 Gryfów ¦l±ski, tel. +48 75 78-11-300

www.restauracja-pasja.pl

Restaurace „Obora”

ul. Floriańska 15, 59-620 Gryfów ¦l±ski, mob. +48 697-055-751, 693-933-043

Restaurace Coffee Street

ul. Felczerska 13,59-620 Gryfów ¦l±ski, mob. +48 661-750-001

www.street13.pl

Zájezdní hostinec „Zornica”

Krzewie Wielkie 90a, 59-620 Gryfów ¦l±ski, mob. + 48 695-077-555, www.zornica.pl


Odkaz na úřední desku  

http://www.gryfow.pl/aktualnosci,d2.html

http://bip.gryfow.pl/wiadomosci/1/lista/aktualnosci


Odkaz na stránku, kde obec uveřejňuje informace o vyhláąených veřejných zakázkách.

http://bip.gryfow.pl/wiadomosci/3/lista/przetargi

Podatek ¦mieciowy Gminny Telefon Alarmowy Ochrona przyrody Ochrona zdrowia Schronisko dla zwierz±t Gmina przyjazna niesłysz±cym M-GOK w Gryfowie ¦l±skim Zespół Szkół Ogólnokształc±cych i Zawodowych w Gryfowie ¦l±skim               Rozkład Jazdy PKPRozkład Jazdy PKS

                      
















































Pozycjonowanie: Taxi Gryfów Śląski Bielak-Systemy

Adres:

Urząd Gminy i Miasta
ul. Rynek 1 59-620 Gryfów Śląski
Konto: PKO BP SA 77 1020 2124 0000 8402 0011 0106

Godziny pracy:

poniedzialek 8.00 - 17.00
wtorek-czwartek 7.30 - 15.30
piatek 7.30 - 14.30

Kontakt:

telefon sekretariat:
75 78 13 552
Fax 75 78 13 916
email: